Co je to pizza

 

Lidé se často ptají, jaká má být správná nebo pravá italská pizza. Mají různé představy o její chuti a vzhledu. Nejčastěji převládá názor, že pizza má být kulatá, tenká a křupavá se spoustou nejrůznějších surovin uvnitř. Často se tedy stává, že se někdo vrátí z Itálie a vypráví o tom, že mu tamní pizza nechutnala. Někdy se ale stačí zeptat, kterou část Itálie navštívil a poté mu vysvětlit místní odlišnosti ve výrobě pizzy. Pokud někdo navštíví kolébku pizzy Neapol, nemusí pizza, kterou mu naservírovali, odpovídat rovněž jeho představě o vzhledu pizzy. Vzor jediné pravé italské pizzy tedy neexistuje a i v samotné Itálii má každý region ve výrobě pizzy nějaké odlišnosti. Ve dvacátém století se pizza stala mezinárodním jídlem s velkou škálou způsobů přípravy a ingrediencí. Podívejme se tedy, jaké druhy známe.

 

Pravá Neapolská Margherita:

 

Neapolská Margherita je královnou všech pizz a od února 2010 je její kvalita chráněná Evropskou unií. Musí se vyrábět pouze z hladké pšeničné mouky, rajčat San Marzano, čerstvého droždí, mořské soli, bazalky, extra panenského olivového oleje a mozarelly vyrobené z buvolího mléka. Pokud je pizza správně vyrobená, je poseta spálenými bublinami, které vznikají při dlouhodobém zrání těsta a následném velmi rychlém upečení v kamenné peci při teplotě 485°C. Doba pečení je také stanovena a nesmí přesáhnout 60- 90 sekund. Zrod produktu „Pizza Napoletana“ sahá do historického období mezi lety 1715 a 1725.

 

 

Klasická pizza:

 

Neexistují na světě dvě stejné a každý pizzař ji udělá trochu jinak. Vše na čem u pizzy záleží je kvalita použitých surovin, typ pece, zručnost pizzaře a v neposlední řadě výroba těsta. I když receptů na pizzové těsto existují stovky, jeho výroba by se měla řídit základními pravidly. Chuť těsta tvoří mouka a sůl, které se dává 50 gramů na kilo mouky a zrání těsta, které trvá několik hodin (většinou 24-48). Aby se dosáhlo skvělého výsledku, peče se pizza minimálně na 300°C.

 

 

Chicago style pizza:

 

neboli deep dish pizza byla vynalezena v pizzerii Uno v Chicagu v roce 1943 a od té doby se rozšířila do většiny pizzerií ve městě. Těsto se vyrábí z kukuřičné mouky, peče se v plechu obvykle na 250°C a po upečení je pizza vysoká 3 až 6 centimetrů. Je bohatě plněná sýrem, rajčatovým sosem a ostatními surovinami, které se kladou do několika vrstev.

 

 

Pizza al taglio: (porcovaná pizza)

 

Tato pizza se prodává většinou v krámcích s rychlým občerstvením. Peče se na plechu v elektrické troubě a poté se naporcuje na kousky. Těsto se vyrábí podobně jako u klasické pizzy, jen se udělá řidší, dá se do něj více droždí a nechá se hodně nakynout. I tato pizza je velice chutná a je jednou ze soutěžních disciplín na pizzařském mistrovství světa v Parmě.

 

 

Mražená pizza

 

Pizza je dostupná také mražená a denně se jich vyrobí milióny. Lidé se dělí do dvou skupin. Jedni tvrdí, že pizza má být tenká a těsto slouží jen k tomu, aby drželo náplň pohromadě. Druzí mají rádi americkou pizzu se silnějším těstem. Mezi mraženými pizzami si proto vyberou spíše ti, kterým chutná ta americká varianta. Pokud nebudou pizzu připravovat v mikrovlnné troubě docela si pochutnají. Nesmí však očekávat, že koláč bude vypadat stejně tak lákavě, jako ta pizza na obale. Mražené pizzy obsahují kolikrát více těsta než náplně.